7 min čtení

Jak probíhá rodinné a párové focení?

„My se neumíme fotit.“

Tohle slyším před focením poměrně často.

A vlastně je to úplně v pořádku. Většina lidí, které fotím, nejsou modelové a před fotoaparátem nestojí každý týden.

Nemusíte vědět, jak se postavit, co dělat s rukama ani kam se dívat.

Mým cílem je, aby focení nebylo hodinu dlouhé pózování, ale příjemně strávený čas, ze kterého vám zůstanou přirozené fotografie.

Kde budeme fotit?

Portrétní focení dělám převážně venku.

Nemusíme přitom hledat žádnou slavnou fotografickou lokaci.

Může to být park, louka, les, město nebo místo, které máte rádi vy sami.

Nejdůležitější je příjemné prostředí, dobré světlo a to, abychom měli trochu klidu.

Místo vždy domluvíme předem podle toho, odkud jste, jaký typ fotografií chcete a jaké bude roční období.

Pokud máte vlastní oblíbené místo, klidně ho navrhněte.

A co když před foťákem opravdu nevím, co dělat?

Nemusíte dělat vůbec nic speciálního.

Nečekám, že před fotoaparát přijdete a automaticky začnete pózovat.

Podle potřeby vás nasměruji – řeknu vám, kam se postavit, kam se projít nebo co můžeme zkusit.

Ale nesnažím se vás skládat do přesně naučených póz.

Mnohem raději vás nechám spolu mluvit, projít se, obejmout se nebo prostě chvíli být.

Právě mezi těmito momenty často vzniknou fotografie, které působí nejpřirozeněji.

Rodinné focení s dětmi nemusí být dokonale organizované

U dětí bych už vůbec nečekal, že budou hodinu stát na jednom místě a dívat se do fotoaparátu.

A ani to nechci.

Nechávám jim prostor trochu se rozkoukat, proběhnout se nebo si chvíli hrát.

Samozřejmě uděláme i několik klasických společných fotografií, kde jste všichni pohromadě.

Ale stejně důležité jsou pro mě chvíle mezi tím – když dítě obejmete, něco mu ukazujete, smějete se spolu nebo ho honíte po louce.

Právě tyhle fotografie často nejlépe připomenou, jací jste v daném období opravdu byli.

Co když dítě zrovna nemá náladu?

Tak ji nemá.

Malé děti mají svůj vlastní plán a nedává smysl je kvůli fotografii nutit do úsměvu.

Když potřebují chvíli času, dáme jim ho.

Můžeme změnit místo, projít se, něco vymyslet nebo na chvíli fotoaparát úplně ignorovat.

Důležité je hlavně nevytvářet tlak.

Když jsou v pohodě rodiče, většinou se dříve nebo později uvolní i děti.

Jak probíhá párové focení?

Podobně.

Nemusíte se půl hodiny dívat jeden druhému do očí a čekat, až zmáčknu spoušť.

Spíš se projdeme, budeme si povídat a čas od času vás trochu navedu.

Uděláme klidnější portréty i fotografie v pohybu.

Některé budou více komponované, jiné vzniknou úplně spontánně.

Výsledkem by podle mě neměla být série deseti stejných póz, ale fotografie, které působí jako vy.

Co si vzít na sebe?

Nemusíte kvůli focení kupovat nové oblečení.

Vyberte si něco, v čem se cítíte dobře a co odpovídá vám.

U páru nebo rodiny je příjemné, když jednotlivé barvy spolu alespoň trochu fungují, ale rozhodně není potřeba přijít všichni ve stejném tričku.

Obecně dobře fungují jednodušší barvy bez výrazných nápisů a velkých log.

Nejdůležitější ale je, abyste se v oblečení cítili sami sebou.

Pokud si nejste jistí, klidně mi před focením pošlete fotografii několika variant a můžeme je společně vybrat.

Kdy je nejlepší čas?

Stejně jako u svatebních portrétů mám rád měkčí světlo později odpoledne nebo večer.

V létě se proto často potkáváme až později.

Na jaře, na podzim nebo při zatažené obloze máme větší volnost.

Konkrétní čas vždy zvolíme podle ročního období, místa a počasí.

Nemusíte nic počítat podle západu slunce – to nechám na sobě.

Jak dlouho focení trvá?

Nesnažím se focení zbytečně natahovat.

Čas záleží na zvoleném balíčku a typu focení, ale většinou máme dost prostoru na to, abychom se nemuseli nikam honit.

Prvních několik minut bývá často spíš na rozkoukání.

Pak už většina lidí přestane fotoaparát tolik vnímat a focení jde samo.

Musím před focením něco připravovat?

V zásadě ne.

Předem si domluvíme:

• místo
• čas
• přibližnou představu o fotografiích
• případně oblečení, pokud si nejste jistí

Pak už stačí dorazit.

U rodinného focení je praktické vzít dětem pití nebo malou svačinu a podle počasí i náhradní vrstvu oblečení.

Žádný seznam póz ani fotografie z Pinterestu ale připravovat nemusíte.

Co když bude špatné počasí?

Předpověď sleduji před focením i já.

Lehce zatažená obloha není problém – naopak může vytvořit velmi příjemné světlo.

Pokud by mělo opravdu silně pršet nebo byly podmínky nevhodné, jednoduše se domluvíme na jiném termínu.

Kvůli počasí nemá smysl focení za každou cenu tlačit.

A co když se mi nějaká moje fotografie nebude líbit?

Každý člověk se na sebe dívá trochu jinak.

Proto během focení pořizuji různé typy záběrů – detailnější portréty, širší fotografie, pohyb i společné momenty.

Nesnažím se z vás dělat někoho jiného.

Chci, aby fotografie vypadaly přirozeně a aby vás vystihovaly.

Právě proto mám raději nenucené focení než přesně naučené pózy.

Takže co od focení čekat?

Především žádnou zkoušku z pózování.

Přijdete, chvíli se projdeme, budeme si povídat a já vás podle potřeby nasměruji.

Nemusíte vědět, co dělat před fotoaparátem.

To je moje práce.

Vaším úkolem je hlavně přijít a být spolu.